Aktuality

Dne 01.01.2014 nabyl účinnosti zákon  č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboli také „NOZ“, který nahradil občanský zákoník z roku 1964. Tento nový občanský zákoník obsahuje 3081 paragrafů, kdy nově přejímá celou řadu pravidel upravených v jiných zákonech, které zrušuje (celkem se jedná o více než sto právních předpisů, např. obchodní zákoník, zákon o rodině, zákon o vlastnictví bytů). Kodex je rozvržen do pěti částí (Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná). Podle legislativních zvyklostí se jednotlivé části zákonů dělí na hlavy, díly a oddíly. Pro lepší přehlednost kodexu byla přijata zásada, že jeden paragraf má obsahovat nanejvýš dva odstavce a že jeden odstavec paragrafu má obsahovat nanejvýš dvě věty.

Dále dne 01.01.2014 nabyl účinnosti také zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také „ZOK“), který představuje druhou část rekodifikace soukromého práva a navazuje úzce na NOZ. Tento zákon částečně nahradil obchodní zákoník, přičemž obsahuje pouze právní úpravu obchodních korporací. Pod pojem obchodní korporace ZOK zahrnuje všechny formy obchodních společností (spol. s ručením omezeným, akciovou spol., komanditní spol., veřejnou obchodní spol., evropskou spol. a evropské hospodářské zájmové sdružení) i družstev (tedy družstvo v užším smyslu, bytové družstvo, sociální družstvo a evropské družstvo). ZOK specifikuje základní podmínky fungování obchodních korporací a to od jejich založení, přes rozložení vnitřní struktury orgánů, odpovědnosti členů těchto orgánů, činnosti v rámci koncernů až po jejich zrušení. Přesto v jeho textu nenalezneme všechny tyto podmínky, jelikož některé jsou řešeny na obecnější úrovni v NOZ, jiné naopak na úrovni specifičtější ve zvláštních zákonech (např. v zákoně o přeměnách obchodních společností či v zákoně o veřejných rejstřících).

Trojici zákonů tvořící jádro rekodifikace soukromého práva zakončuje  zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „NZMPS“), který nahradil s účinností taktéž od 01.01.2014 zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Potřeba nového zákona byla vyvolána přijetím NOZ. NZMPS přebírá novou terminologii NOZ a zavádí nové instituty, jakým je např. svěřenecký fond. Ačkoli se z názvu vypustilo mezinárodní právo procesní, NZMPS procesní úpravu nadále obsahuje s poukazem na fakt, že moderní teorie mezinárodního práva soukromého, zahrnuje totiž pod pojem mezinárodní právo soukromé též mezinárodní právo procesní. Nový zákon též reaguje na právní předpisy Evropské unie, které se na úpravu právních vztahů s mezinárodním prvkem často orientují. NZMPS konečně též promítá nové trendy mezinárodního práva soukromého, například odklon od hraničního určovatele státní příslušnosti k hraničnímu určovateli obvyklého pobytu.

Kromě výše zmíněných zákonů tvořících fundamentální jádro rekodifikace soukromého práva vstoupila dne 01.01.2014 v účinnost zároveň i řada doprovodných předpisů, například katastrální zákon, zákon o zvláštních řízeních soudních či zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Nové zákony zároveň ruší více než 200 dosud účinných předpisů.

Dne 27. 9. 2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 293/2013 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Nové hmotněprávní předpisy zavádějí nové pojmosloví, zavádí doposud neupravené instituty a modifikují instituty již zavedené. Tyto změny je nutno zohlednit také v civilním právu procesním, což je zákonodárcem provedeno právě tímto publikovaným zákonem.

Vedle zohlednění nové terminologie zaváděné hmotněprávními předpisy, jež jsou výstupy procesu rekodifikace, se například zrušuje většina ustanovení části třetí hlavy páté doposud upravující tzv. nesporná řízení a řízení v jiných zvláštních věcech. Jejich právní úprava byla vyčleněna do samostatného zákona o zvláštních řízeních soudních (č. 292/2013 Sb.)

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2014.

Rozhodl o tom Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 10/13 přezkoumáním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ústavní soud rovněž podotkl, že svou judikaturou soud již několik let volal po obdobném zákonu. Zároveň však zkritizoval ust. § 5 písm. 1) zákona s tím, že spoužité slovo „spravedlivé“ vyvolává závažnou právní nejistotu v obsahu restitučního titulu a v praxi hrozí rozdílnost a nepředvídatelnost postupů povinných osob, což je v rozporu s principy právního státu. 

Potvrdila to ministryně spravedlnosti Marie Benešová, byť situaci dále komplikuje skutečnost, že stále není přijata řada doprovodných zákonů. Podle ministryně není účinnost NOZ závislá na tom, zda projde či neprojde soubor doprovodných zákonů, když potíže budou vznikat prý „pouze“ v praxi.

V současné době v oblasti správní odpovědnosti fyzických a právnických osob rozeznáváme odpovědnost za přestupky a dále odpovědnost za jiné správní delikty, tj. správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob. Tuto komplikovanou a nepřehlednou právní úpravu si dal za cíl změnit návrh nového zákona o přestupcích, který je připravován na vládní úrovni a měl by nabýt účinnosti v průběhu roku 2015.

Dne 8. 8. 2013 Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona o zvláštních řízeních soudních, který je jedním z procesních předpisů navazující na rekodifikaci soukromého práva. Návrh obsahuje taxativní výčet všech nesporných řízení a jiných zvláštních řízení. Mezi nové instituty, které návrh upravuje patří např. zásah do integrity (nový občanský zákoník upravuje právo na duševní a tělesnou integritu), svěřenecký fond (jde o zvláštní druh správy cizího majetku podle nového občanského zákoníku) nebo nezvěstnost (nový občanský zákoník zavádí institut prohlášení za nezvěstného). Návrh nyní míří do Senátu.

Od 1. srpna 2013 je v účinnosti zákon č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů. Zákon nově definuje obsah pojmu oběť trestného činu. Zároveň vymezuje zvláštní skupinu tzv. zvlášť zranitelných obětí, což jsou děti, osoby postižené, všechny oběti trestného činu obchodování s lidmi a dále oběti trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestných činů spojených s násilím. Výslovně je normována povinnost všech orgánů činných v trestním řízení postupovat při jednání s oběťmi citlivě a šetrně a povinnost informovat  oběti podrobně o jejich právech, včetně práva na to, aby kontaktní údaje oběti nebyly vedeny v trestním spise, ale aby byly evidovány odděleně. Na zákon navazuje poměrně obsáhlá novela trestního řádu, která upravuje především práva poškozených v průběhu trestního řízení. Do trestního procesu je současně zaveden úplně nový institut předběžných opatření, který byl až dosud záležitostí ryze občanskoprávní.

Dnešního dne poslanci na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny hlasovali o schválení usnesení Poslanecké sněmovny, kterým se prezidentu republiky podle ust. čl. 35 odst. 2 Ústavy ČR navrhuje rozpuštění Poslanecké sněmovny. Ke schválení usnesení chyběla potřebná kvalifikovaná většina, pročež ke schválení nedošlo. Sněmovna tedy, alespoň prozatím, rozpuštěna nebude.

Vláda Jiřího Rusnoka rozhodla o zvýšení minimální mzdy na 8.500,- Kč oproti dosavadní minimální mzdě, která činí 8.000,- Kč. Nařízení vlády, kterým se mění stávající nařízení vlády o minimální mzdě, nabude účinnosti již 1.8.2013.

Vláda dnes schválila novelu nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Zákonný úrok z prodlení se tak zvyšuje o jeden procentní bod na 8 procentních bodů nad reposazbu stanovenou ČNB. Vedle toho novela zavádí pro podnikatele minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky na paušální částku 1.200,- Kč představující příslušenství pohledávky bez ohledu na případné soudní řízení. Nařízení vlády tak reaguje na nutnost implementace Evropské směrnice o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.